Příprava žen před soutěží graduje, nový kouč si zakládá na lidskosti

Ženy Handball PSG Zlín finišují v přípravě před sezonou MOL ligy 2021/2022 pod vedením nového kouče Ivo Vávry, který v loňské sezoně působil v DHC Sokol Poruba. Po angažmá v mužské kategorii (Kopřivnice, Litovel, Brno) bude po Porubě zlínský klub jeho druhým působištěm v ženské složce.

 Trenére, zhodnoťte dosavadní přípravu, zda proběhla podle představ a plánů včetně přípravných utkání?
 
Příprava probíhala řekněme ve standartním režimu. Vzhledem k tomu, že jsem přišel k týmu přece jen docela pozdě, nechtěl jsem příliš zasahovat do časového harmonogramu, který měly holky už naplánovaný. Ale odmakali jsme poctivě téměř 80 tréninkových jednotek, takže jsem spokojený. Měl jsem možnost holky poznat i mimo naši halu na týdenním soustředění a zatím nám všechno klape. I přípravná utkání splnila svůj účel. Všechny holky měly u mě nastavenou stejnou startovní čáru a měly možnost se v těchto utkáních ukázat ve srovnatelné minutáži. Suma sumárum, za mě příprava OK.
 
 Co chcete s týmem stihnout v posledním týdnu před prvním soutěžním utkáním?
 
V tomto týdnu budeme určitě ladit všechny systémové věci. Chceme také stihnout ještě jedno přípravné modelové utkání. Ale hlavně chci tým pozitivně naladit na start MOL ligy. Mentální pohoda bude při startu velmi důležitá.
 
 Obecně, je těžší se připravit na nováčka soutěže, o kterém toho moc nevíte a očekávají se takzvaně povinné body nebo na tradičního soupeře?
 
Nedělím soupeře na nováčky, favority, outsidery. Pro mě je soupeř prostě soupeř. Do každého utkání jdu vyhrát, nesnáším prohry….. Nechci se dívat na kvalitu soupeře, přestože ji vnímat musím. Chci, aby měl tým svou jasnou tvář, abychom vyhrávali naší hrou, a ne jen tak, “po haluzi“. A když prohrajeme, odejít se vztyčenou hlavou, poučit se z chyb a příště je nedělat. Může to znít idealisticky, možná nafoukaně. Ale tohle je styl mé práce a za ním si stojím.
 
Jak byste charakterizoval zlínský tým, jaké jsou nebo by mohly být jeho přednosti?
 
Stále se ještě navzájem oťukáváme. Velice kladně vnímám tým především po lidské stránce. Pro mě je tohle, obzvlášť v poslední době, velice důležité. Nemáme, díky bohu (s úsměvem), v týmu výrazné individuality a pseudo hvězdy, ale partu fajn lidí, kteří se chtějí něčemu naučit a baví je být v našem kolektivu. Jsem přesvědčen, že tento aspekt bude pro naši hru hybnou silou.
 
 Skladba kádru je optimální nebo se plánuje i jeho případné doplnění?
 
To není asi otázka úplně na mě. Není žádným tajemstvím, že bychom potřebovali posílit pravou stranu o levačku, jenže jaksi není na skladě. Nicméně musím hned dodat, že holky, které se zhostily v našem týmu nevděčné role na “přes ruce“ ji zatím zvládají skvěle. A pokud bude doplnění, tak v souladu se strategií klubu určitě sáhneme do naší mládežnické líhně. Můžete se v této sezoně dočkat nejednoho překvapení......
 
Kam chcete osobně tým posunout? Dali jste si společný cíl?
 
Hodně pracujeme na individuálních dovednostech, kde vidím asi největší rezervy. Učíme holky, že právě to je pro veškeré systémy nejdůležitější. Bez individuální kvality systém nefunguje. Od základního postavení, přes kvalitní načasování a náběh. Pak můžeme teprve pracovat na systému. I handball má svá pravidla.
Společný cíl určitě máme, ale jen náš a pro nás…..
 
Jak dlouhá je vaše trenérská kariéra?
 
Jejda to už je dlouho. Nevím úplně přesně, ale už docela dost přes dvacet let.
 
  Jaký typ kouče jste? Změnil jste během let své metody?
 
Typ??,….. asi by měli zhodnotit jiní, ale řekněme velmi emotivní, kapánek uřvaný, na střídačce chodec a nenechám na svůj tým sáhnout, na tréninku důsledný, možná někdy až příliš a moc si do toho nenechám kecat. Ale v každém případě jsem házenkářský cvok, doma mi říkají, že mám na krku místo hlavy házenkářský balon. Změnil jsem se určitě, jsem více přemýšlivý, neblbnu už tak moc. Určitě jsem získal zkušenost, snažil jsem se poslouchat zkušené borce, obzvlášť pány Hudečka, Kekrta, Bartoně, kteří mi zcela jistě hodně pomohli, za což jim díky. Ale své “já“ si snažím držet. Jóóó vlastně, změnil jsem se hodně, jsem ostříhanýýýý……..
 
 Jaké jsou vaše hráčské zkušenosti? Kdy jste začal s házenou?
 
S házenou jsem začal jako úplný prcek v 7 letech v Kopřivnici a skončil docela brzy ve 24 letech. V Kopru jsem prošel všechny mládežnické kategorie a později se potloukal všude možně, ve všemožných soutěžích různých úrovní. Pravda, moje hráčská kariéra nedosáhla hvězdných reprezentačních rozměrů. (dlouhý smích)
 
Kdy jste se rozhodl pro trenérskou dráhu, která bývá často „horská“?
 
Házená mi chyběla, takže když mi trošku poporostly děti, hledal jsem cestu zpět. A jak už to bývá, tak u mládeže. Začínal jsem v Kopřivnici u přípravky a mládeže. No a v roce 2006 jsem poprvé nakoukl do vrcholové složky mužů.
 
 Můžete srovnat trénování mužské a ženské složky, co vás nejvíc překvapilo nebo dokonce zaskočilo?

Neuvěříte, ale na tuhle otázku odpovídám stále dokola…., ale poprvé je dobře položena. Většinou se mě ptají na rozdíl mužské a ženské házené.
Rozdíly určitě jsou. Přece jen jsou ženy, ač to tak někdy nevypadá, myslím na hřišti, něžná stvoření. Takže základní věc, vulgarity stranou. Musím velmi opatrně pracovat s chválením a káráním. Baby se umí velmi kvalitně nafouknout a urazit. Toto je s chlapy snazší. Po více jak dvaceti letech trénování se při venkovních zápasech převlékám na chodbě, to je kapánek nedomyšlené. (smích) V tréninku jsou holky daleko více poslušné a určitě i více vydrží. Občas mě zaráží, když jim opravdu “naložím“, že mě nepošlou k šípku. Chlapi by to udělali.
 
 Máte své osobní rituály před utkáním?
 
Vyloženě rituály nemám. Drobnosti……Už několik let chodím na utkání ve stejných kalhotách, samozřejmě vypraných….., při zápase musím něco “šudlat“ v ruce, povětšinou fix, který stejně už nepíše. Jsem spíše takový realista, takže se snažím dobře vyspat, dobře připravit tým a sám být 100% připravený.
Rituály provádím až po utkání….
 
Jak dlouho po zápase ještě hrajete v hlavě?
 
Popravdě, velmi dlouho. Hlavně po prohraném utkání. Jak už jsem řekl, jsem hodně soutěživý typ a nesnáším, nenávidím prohry. Nejprve hledám chyby u sebe, co jsem udělal špatně, co jsem podcenil, na co zapomněl, co šlo udělat lépe. A když nejde usnout, vstanu, stříhám video a dělám si znovu technický zápis z utkání. Snažím se ale také vypíchnout dobré, pozitivní okamžiky. Připravit materiál k vyhodnocení a debatě. No šup a je středa……….
 
 Nastalo někdy období, kdy jste zvažoval skončit a házenou úplně odstřihnout?
 
Ano, chyběl opravdu krůček. Ale nechci to rozebírat a ani to nemá cenu.
 

VĚŘÍME, že výkony a výsledky týmu žen budou naopak tím správným impulsem a motorem v pokračující trenérské kariéře.

Za klub Handball PSG Zlín přejeme novému kouči Ivo Vávrovi, ať se mu s týmem v nové sezoně daří a má důvod k pozápasovým rituálům!!