Muži zahájili jarní odvety rekordním vítězstvím


 

PRVNÍ VÍTĚZSTVÍ NA PŮDĚ SOUPEŘE V LETOŠNÍ SEZÓNĚ

  
K zahajovacímu utkání prvního kola jarních odvet prvoligové soutěže se zlínští házenkáři připravovali poněkud netradičně.
Nemocného trenéra Jiřího Mičolu na poslední dva týdny přípravy před zahájením odvetné části soutěže nahradilo podle svých „časověpracovních“ možností hned několik „trenérů-amatérů“. Tréninky měli v této době na starosti samotní nejzkušenější hráči – především Lukáš Weintritt a v jeho nepřítomnosti potom Radek Doležel. Oba při vedení tréninků doplňoval člen realizačního týmu družstva Víťa Sicha.
Že tuto netradiční přípravu bral celý kolektiv vážně a poslední tréninky před prvním soutěžním utkáním odpracoval s odpovídajícím přístupem, svědčí i rekordní vítězství, které si zlínští házenkáři dovezli z nepříliš oblíbené půdy DVORA KRÁLOVÉ.
 
Sestava na nedělní výjezd do podkrkonoší v královéhradeckém kraji se nerodila vůbec lehce.
Příprava sice probíhala ve stejném režimu, jako za přítomnosti trenéra Mičoly, ale některé hráče zlobily a ještě zlobí zranění (Oliver Balun delší dobu laboruje s kolenem, Honzu Šáše limitují záda, brankář Radim Vaškovič rehabilituje zraněné rameno). Z kádru mužů odešel nadějný dorostenec, pivot David Kubiš, který se začal věnovat jinému druhu sportu a sezónu dohraje jen v soutěži našeho staršího dorostu. V průběhu ledna se s naším družstvem začal připravovat Kuba Verlík z Frýdku-Místku, který ve Zlíně studuje, ale ve své aktivní činnosti měl dvouletou přestávku z důvodu operace zraněného ramene. Ještě před ukončením přestupního termínu sice do našeho klubu do konce této sezóny přestoupil na limitovaný přestup, ale jeho tréninkovou a zápasovou absenci dosavadní počet tréninkových jednotek ještě nesmazal. Poslední týden před prvním odvetným utkáním nebyl k dispozici ani druhý z nadějných dorostenců v kádru - Tadeáš Mokrejš, který absolvoval školní lyžařský výcvik. No a Jiřího Brhela nepustily na trénink a do utkání vysokoškolské a pracovní povinnosti. Do toho přišel disciplinární trest zastavení činnosti na dobu šesti týdnů pro Lukáše Weitritta za jeho přestupek v extraligovém utkání v dresu Maloměřic, ve kterých od jarních odvet hostuje.
Takže před prvním odvetným utkáním opravdu velmi složitá situace, která podstatně změnila složení sestavy na nedělní výjezd do Dvora Králové. Naštěstí ani jeden z hostujících hráčů v našem dresu neměl v neděli povinnosti ke svému mateřskému klubu a kádr, i když neúplný, pouze s jedním pivotem a v poněkud „okleštěném“ počtu, odjel k utkání do Čech s odhodláním jednak neprodat svou kůži zadarmo a jednak přerušit nelichotivou šňůru porážek – od sestupu do 1. ligy jsme ve Dvoře Králové ještě nevyhráli.
 
Navíc měli naši hráči ve svých hlavách jako strašidlo první vzájemné utkání z podzimní části letošní sezóny na domácí půdě, kdy jsme velice těžce vybojovali hubené jednobrankové vítězství 24:23. Tehdy přijel Dvůr Králové do naší sportovní haly jen s devíti hráči, protože jedno jejich auto díky poruše do Zlína vůbec nedojelo. Hosté vyhráli první poločas 13:12 a do poslední minuty nebylo o našem bodovém zisku rozhodnuto. Nakonec jsme byli ti šťastnější, ale ne lepší a body zůstaly doma.
 
Tím druhým „strašidlem“ byl v dosavadních utkáních brankář Martin Babčaník. Velmi zkušený golman s extraligovými zkušenostmi z Jičína, který našim hráčům pro svou obrovitou postavu a poziční způsob chytání vůbec, ale vůbec „nesedí“.
 
A aby toho nebylo před vlastním utkáním ve Dvoře málo, Ondra Vavrys, přímo v šatně, ještě před předzápasovou poradou oznámil, že pro bolesti v zádech v oblasti lopatek nemůže vůbec zvednout ruce, o střelbě ani nemluvě. Takže další ztráta.
 
Tradiční předzápasová porada byla velmi jednoduchá a krátká, protože vzhledem k „okleštěné“ sestavě nebylo velice co řešit – nebláznit, soustředit se na hru a každý na svůj výkon, nehledat chybu u druhých, ale u sebe a hlavně bojovat a zase bojovat.
 
Co následovalo po zahajovacím hvizdu v prvním poločase a pokračovalo po zahájení druhého poločasu, nemá cenu vůbec detailně popisovat. Co jsme si v šatně řekli, to na hřišti platilo, celý mančaft ani chvíli nepolevil a výsledkem byla následující statistika – ve čtvrté minutě první půle první oddechový čas domácích (vedli jsme 4:1), v sedmnácté minutě první půle druhý oddechový čas domácích (vedli jsme 9:3), ve dvacáté druhé minutě prvního poločasu odchází brankář Babčaník z hřiště (vedli jsme 12:5). Prostě začátek utkání, který jsme si ani nedovedli představit, ale přístupem a výkonem jsme si ho určitě zasloužili.
Ve stejném duchu pokračovalo utkání i po výměně golmanů a skončilo to naším poločasovým vedením 16:9 s unikátní úspěšností našich útoků v tomto časovém úseku – téměř 91% za první poločas!!!!!!!!!!!
 
Naše obavy, že se Babčaník vrátí ve druhém poločase do branky patřičně nabuzený, že domácí hráči, vyhecovaní svými hlasitými fanoušky, zaberou a začnou snižovat náš náskok, že začne působit kouzlo domácího golmana, že možná rozhodčí podlehnou hlučné atmosféře – to vše nejen že se nesplnilo, ale naopak pokračovalo kouzlo našeho výkonu z první půle. Babčaník zůstal na střídačce, naši hráči začali druhý poločas stejně soustředěně jak ten první končili, hráli jsme si svou hru a hned v prvních minutách druhé půle jsme přidali další čtyři branky (20:9).
Excelovala naše obrana a za ní oba naši brankáři – Štěpán Krůpa ve druhé půli odchytal zhruba polovinu poločasu bez jediné obdržené branky!!!!!!!!!!!!!!!! Potom ho vystřídal Honza Gajdošík a předvedl se v tom nejlepším světle – za své působení na hřišti to vytáhl na unikátní, 67% úspěšnost svých zákroků (Štěpán Krůpa měl podstatně vyšší minutáž, letělo na něho podstatně více střel, ze kterých vytěžil velmi nadprůměrnou úspěšnost 57%).
Tak by se dalo pokračovat i v hodnocení hráčů v poli (Doležalovo organizování naší hry v obraně i v útoku přímo z hřiště, Zaoralova spolehlivost v obraně včetně bloků, obranná činnost všech našich křídel, kdy dovolili soupeři jen minimum střel na naši branku a to ještě jen z minimálních úhlů, Šášova 100% produktivita v útoku – 8 střel = 8 branek, na rozehrávce Maříkovo velmi dobré zastoupení zraněného Vavryse, Kolaříkova bojovnost a obětavost při vracení se do obrany, kdy stíhal přerušovat trháky domácího družstva), ale dá se to zhodnotit i jednodušeji – absolutní jednička pro celý kolektiv, všichni hráli maximálně v pohodě s maximálním soustředěním se jen na hru. Je pravda, že někdo hrál víc, někdo kratší dobu, ale žádné střídání nebylo na pravidelném nárustu brankového rozdílu poznat. Na hřiště se dostali všichni hráči, všichni si připsali minimálně jednu branku a mezi střelce se nakonec zapsal i Kuba Verlík, pro kterého to byl velmi příjemný návrat do soutěžního utkání po dvouleté vynucené pauze.
Za celé utkání, za 60 minut hry, neskončilo v síti domácího brankáře jen 13 našich střel !!!!!!!!!!!!
A pouze 4 branky soupeře za celý druhý poločas je v soutěži mužů také ojedinělé.
 
Utkání se našemu družstvu vydařilo nad očekávání, na co jsme sáhli, to nám vyšlo. Naopak vůbec nic nevycházelo našim soupeřům, taky se dá říct, že jsme toho moc svému soupeři ani nedovolili.
Pochválit musíme i rozhodčí, kteří vůbec nehleděli na rady a připomínky domácích fandů a utkání odřídili naprosto s přehledem a nic neodpustili ani jednomu družstvu (např. dvě minuty dostal i Štěpán Krůpa a 3x dvě minuty poslaly ve druhém poločase předčasně do šatny Michala Gabriže).
 
První vítězství v letošní sezóně na hřišti soupeře, které je navíc velmi cenné už proto, že v odvetách budeme hrát ještě 6x venku a jen 4x doma. Pokud chceme udržet podzimní tabulkové „bronzové“ postavení, musíme k domácím bodům přidávat také body z venku.
 
A ještě jedna statistika – šestnácti brankový rozdíl je našim letošním maximem, ale není to maximem s tímto soupeřem. V sezóně 2016/2017 jsme porazili Dvůr Králové ještě výrazněji – na domácí půdě jsme byli lepší o 18 branek (42:24) a z nedělní sestavy u toho byli 3 hráči (Doležel, Šáš a Vavrys, i když ten byl tentokrát jen na lavičce v pozici jednoho z koučů).   
  

                                         1. HK DVŮR KRÁLOVÉ – HC ZLÍN
                                                      13:29 (9:16)

 
 
SESTAVA a STŘELCI:
Krůpa, Gajdošík – Kuzma 3, Verlík 1, Novák 1, Šáš 8/4, Korger 1, Doležel 6, Kolařík 1, Březovský 1, Zaoral 3, Gabriž 1, Mařík 3
 
VYLOUČENÍ:
Dvůr Králové  6
Zlín                   6 (ČK Gabriž za 3x 2 minuty)
 
SEDMIČKY:
Dvůr Králové  3/2
Zlín                   4/4
 

Tento týden, v sobotu 29. února, v 17,30 hodin, čeká naše muže opět utkání na půdě soupeře.

Bude to VELKÁ BYSTŘICE, která je s jednobodovým náskokem před našim družstvem na 2. příčce prvoligové tabulky.

Soupeř je to podstatně těžší, který má ve svých řadách druhého nejlepšího střelce soutěže - Davida MUŽÍKA, našeho bývalého hráče.